Nemůžete vyplnit toto pole

Registrace

Registrovat

Jaký dopad má sociální prostředí na to, jak plánujeme?

Jaký dopad má sociální prostředí na to, jak plánujeme?

Plánování často vnímáme, jako čistě osobní záležitost. Jako něco, co máme ve své hlavě, v diáři nebo to-do listu. Pravda je však jiná. Způsob jakým plánujeme svůj čas, své cíle i energii, je silně ovlivněn prostředím, ve kterém se pohybujeme. Jakými lidmi jsme obklopeni, atmosférou, ve které trávíme dny. 

Plánování není jen o tom, co si napíšeme do diáře nebo na to-do list, ale také odkud ty plány vycházejí a proč. 

Do svého sociálního prostředí počítejte všechny lidi a vlivy, které nás obklopují každý den. Rodina, partner, přátelé, kolegové. Ale také tempo práce, způsob komunikace, očekávání okolí neb obsah, který sledujte na sociálních sítích.

Právě všechny tyto faktory formují naše myšlení víc než si často připouštíme. Ovlivňují, jak vysoko míříme, kolik si toho dovolíme naplánovat a jestli vůbec víme, že máme právo plánovat si čas pro sebe.  Pokud žijeme v prostředí, kde se pořád spěchá, přeskakuje z úkolu na úkol a nestíhá se, velmi snadno tento chaos převezmeme za svůj. Naopak prostředí, které podporuje klid, strukturu a respekt k času, nás přirozeně vede k promyšlenějšímu plánování. 

Lidé kolem nás jako zrcadlo našich plánů

Často si neplánujeme jen podle sebe, ale i podle očekávání druhých. Podvědomě se přizpůsobujeme tomu, co je v našem okolí běžné. 

Pokud se pohybujeme mezi lidmi, kteří mají jasno ve svých cílech, mluví o prioritách a otevřeně pracují se svým časem, začneme to dělat také. Plánování se stává přirozenou součástí života, ne povinností. 

Naopak v prostředí, kde jsou cíle zesměšňovány, plány bagatelizovány, nebo kde vládne neustálý tlak na výkon, se často stává, že plánujeme méně, bojíme se být konkrétní, nebo si raději neplánujeme nic, abychom se vyhnuli pocitu selhání nebo uděláme méně práce. 

Plánování je totiž trochu odvážný akt. Znamená to říct: Tohle je pro mě důležité. 

A ne každé prostředí nám to dovolí bez výčitek. 

Jak naše prostředí ovlivňuje naši motivaci

Motivace není stabilní vlastnost. Mění se podle toho, jakou zpětnou vazbu dostáváme. Podpora, pochopení a respekt k našemu času dokážou motivaci posílit. Opravdu. Najednou máme chuť plánovat dopředu, rozdělovat si úkoly, přemýšlet strategicky. 

Naopak neustálá kritika, srovnávání nebo zpochybňování našich rozhodnutí vede k tomu, že plánování vnímáme jako stres. Diář se pak nestává pomocníkem, ale připomínkou toho, že bychom měli zvládat víc. 

Proto je důležité si uvědomit, že problém často není v tom, že bychom neuměly plánovat, ale v tom, že plánujeme v prostředí, které nám dlouhodobě bere energii.

Sociální sítě: tichý, ale silný vliv

Specifickou kapitolou v dnešní době jsou sociální sítě. I ty jsou součástí našeho sociálního prostředí. Vidíme hotové úspěchy, plné diáře, ranní rutiny, dokonale rozvržené dny. A i když víme, že realita je jiná, podvědomě to ovlivňuje naše plánování. Často si pak plánujeme příliš mnoho aktivit, úkolů, bez prostoru na odpočinek. Protože ostatní to přece zvládají. 

Zdravé plánování ale není o kopírování cizího tempa. Je o respektu k tomu vlastnímu. 

Proč má smysl plánovat vědomě i navzdory okolí

Dobrá zpráva je, že sociální prostředí si můžeme alespoň částečně vybírat. A tam, kde to nejde, si můžeme vytvořit vlastní ostrov klidu.

Vědomé plánování znamená:

  • zohlednit realitu svého života
  • pracovat se svou energií, ne proti ní,
  • a dát si svolení plánovat i odpočinek, čas pro sebe, ať už v jakékoliv podobě - sport, káva s kamarádkou, čtení, meditace..

Právě diář může být tím místem, kde se na chvíli odpojíme od okolního tlaku a vrátíme se k sobě. K tomu, co je důležité pro nás, ne pro všechny ostatní. 

Plánování jako péče o sebe

Plánování vnímám jako jemný, ale silný nástroj. Ne ke kontrole života, ale k jeho vědomému uchopení. 

Když si plánujeme čas, neříkáme jen co budeme dělat. Říkáme tím i kým chceme být a jak se chceme cítit.  A právě proto má smysl se obklopovat prostředím, které nás podporuje. Lidmi, kteří respektují náš čas. A nástroji, které nám pomáhají žít organizovaně, ale lidsky. 

Protože plánování není slabost. Je to forma sebedisciplíny a právě disciplína vám dává svobodu a zdravé sebevědomí.